Hudební malíři Coldplay proměnili Prahu v galerii emocí

Čeští fanoušci byli na Coldplay opravdu nažhaveni. Vyprodanou halou oběhlo nejméně deset bouřlivých mexických vln, než se krátce po půl desáté večerní setmělo a halou se rozezněla klasika Na krásném modrém Dunaji.

Pódium, efektně a efektivně zavěšené na konstrukci haly tak, že se mohly prodat lístky i do sektorů, z nichž při jiných koncertech není nic vidět, halí poloprůhledná opona.

Do Straussových tónů se ozývá riff Life In Technicolor, písně, která otevírá aktuální album Viva La Vida, světelný park se pomalu rozehřívá, opona jde nahoru.

Za kapelou se rozzáří obraz Svoboda vede lid vévodící obalu nové desky a za pochodového rytmu singlu Violet Hill do moderního chrámu zábavy, který se chystá přeměnit v galerii hudebních emocí, nastupuje uctívaná britská čtveřice.

Obraz malíře Eugèna Delacroixe zmizí až po hitovkách Clocks a In My Place, kdy už bylo jasné, že Coldplay přichystali po hudební stránce velice pestrou show. Za pouhé tři písně stihl Chris Martin zpívat jen tak s mikrofonem i za doprovodu piana a kytary; a z tohoto tempa nevyšel po celý koncert.

Kapela se chvíli hledala; vinu neslo Martinovo nachlazení, kvůli němuž zrušil i rozhovory. Zvukař se snažil jeho indispozici ze začátku skrýt do hudebních nástrojů, ale jak se zpěvák postupně nořil do atmosféry koncertu, získával jeho vokál na síle. A při Fix You, jednom z prvních vrcholů koncertu, kdy dav zpíval s ním a pak i tleskal do rytmu, bylo vše v pořádku.

To už obrovská žárovka, visící mezi dvěma projekčními plátny ve středu haly, byla zase osiřelá. Jejích pět duplikátů se předtím zjevilo při Speed Of Sound, hitu z předchozí desky X&Y, a dvojici ostrých novinek Cemeteries Of London a Chinese Sleep Chant a díky různým atmosferickým projekcím posunulo koncert do mírně punkové roviny.

Ano, i tak mohou znít Coldplay naživo. Není to jen bolestivě sladký zvuk piana, zamlžený zvuk kytary a uhrančivý zpěv, ale také ostré riffy, či dokonce techno, jak ukázala kapela v God Put A Smile Upon Your Face. To už se scéna mění každou písničkou; jednou klasické projekce, podruhé žárovky, pak jen zpěvák sám, preludující u klavíru baladu The Hardest Part.

Hlavním hybatelem dění byl samozřejmě Chris Martin, pohybující se podle potřeby od jedné strany pódia ke druhé se zastávkami u piana či kytarového stojanu, zatímco kytarista Jon Buckland a baskatyrista Guy Berryman se většinou poklidně věnovali svým nástrojům.

Radost pohledět pak byla na bubeníka Willa Championa, který s údernou přímostí řezal do bicích, v titulní písničce nové desky Viva La Vida pak bušil jen do velkého bubnu a zvonce, aby se v akustickém vyvrcholení regulérní části koncertu proměnil v kytaristu a v případě Death Will Never Conquer dokonce ve zpěváka.

Akustický blok kapela odzpívala z publika, kam přeběhla napříč halou, sotva dohrála baladickou novinku Lost. Jednoduchý fígl, který si Coldplay poprvé odzkoušeli na promo koncertu v londýnské Brixton Academy, zabral i v Praze a nadšený dav si mohl doslova sáhnout na kapelu a takřka tváří v tvář si s ní zpíval nejen Championovu píseň, ale hlavně hit The Scientist.

Znovu se setmělo, kapela zmizela v chodbách za dunění tanečního remixu Viva La Vida. Vybuzené publikum si halu spontánně proměnilo v technoparty, ozářenou a pohupující se tisícovkami displejů mobilních telefonů.

Prásk! Během vteřiny se nálada mění a z tepajícího tanečního kotle je pumpující srdeční sval, který ve skladbě Politik naštvaně tepe: "Open up your eyes! Otevřete oči!" Záhy se v Lovers In Japan zamilovaně uklidňuje láskou a výstižnými projekcemi, aby ironicky na závěr vyvěsil fangli VIVA. Ať žije smrt a její přátelé...

Ještě není konec. Hala dupe, duní, píská, žádá své hrdiny. Pódium zalije žlutá a tóny snad největšího hitu, jaký kdy Coldplay napsali - Yellow. Fanoušci musí být spokojeni, když kapela ještě jednou zopakuje Fix You. A pak, plni emocí, domů; Snad rychle nevyprchají. Coldplay patří k tomu nejlepšímu, co současná světová poprocková scéna nabízí. Fanoušci Chrise Martina a spol. si zřejmě pražský koncert užili naplno. Kdo hudbu vnímá a poslouchá v širokém záběru, uznale pokývá hlavou, ovšem vzpomene si třeba na U2. Nebýt počáteční Martinovy hlasové indispozice, která zřejmě zavinila i protivné delší pauz.

COLDPLAY - Viva La Vida Tour
O2 Arena Praha, 22. září 2008, předkapela Albert Hammond Jr. Pořádala agentura Live Nation.

Hodnocení: 80 %


Zdroj: MF DNES